ZEMĚPLOCHA - MALÍ BOHOVÉ
Nepříliš chytrý novic omniánské církve Bruta je vyvolený. Jeho bůh k němu promluvil (náhodou se setká s nejvyšším bohem své církve - Omem, nedopatřením vtěleným do malé želvy). Z příběhu postupně vyplyne, že ačkoliv má Omova církev miliony „věřících", jediným skutečně a upřímně věřícím je právě Bruta.
Bruta je prostý mladík. Neumí číst. Neumí psát. Umí vypěstovat skvělé melouny. Jeho potřeby jsou velice skrovné. Chce svrhnout mocnou a zkorumpovanou církev. Chce zabránit strašlivé náboženské válce. Chce zabránit bezpráví páchaném na filozofovi, který se odvážil tvrdit, že oproti všem církevním dogmatům Zeměplocha skutečně putuje vesmírem na hřbetě obrovské želvy. Nejvíc by si však Bruta přál, abysi jeho bůh místo něj vyvolil někoho jiného.
MALÍ BOHOVÉ - podrobnější obsah:
Všechno to začalo, když se hlava omniánské kvizice Vorbis dověděl o Brutově obrovském talentu – jeho paměti. Vzal jej proto na zdánlivě mírovou misi do Efebe, ze které se stala nezdárná, násilná okupace říše. Brutovi se podařilo zachránit Vorbise, kterého provedl rozlehlou pouští plnou pochybností o správnosti své víry až na zpět do jejich domovského města, Citadely. Krátce před koncem tohoto putování byl však prohnaným Vorbisem zrazen. Ten si pak přivlastnil všechny jeho činy, byl církví jmenován prorokem a Brutovi přichystal hrůznou smrt na mučidle. S boží vůlí byl mladík v poslední chvíli zachráněn, čímž započala masivní reformace církve, která se nyní stala mírumilovným a láskyplným náboženstvím. To vedlo k jejímu rozkladu na několik tisíc sekt, jež mezi sebou začaly vést nekončící dohady. Bruta se stává novou hlavou omniánské církve a dožil se požehnaného věku, sta let.