Fantasy a sci-fi

Patricij města A-M

Lord Skřipec Sebevražda

Lord Sebevražda byl patricijem Ankh-Morporku v době před lordem Picbudkou. Liboval si v tajné policii a podezříval každého z možného útoku na jeho osobu.

(Noční hlídka) Kdysi bylo hodně lidí, kteří si mysleli, že Lord Skřipec Sebevražda je budoucností města A-M. Skřipec Sebevražda je šílenec a to obchodům nesvědčí. Sebevražda je chodící mrtvola. Mladík Vetinari si pomyslel, že lord Skřipec trpí opravdu důslednou paranoiou. Postavil stráž dokonce i na střechu palírny. 

Lord Picbudka

(Noční hlídka) Lord Picbudka slíbil Růženě Dlaňová, Sandře a dalším sestřičkám, že si budou moci založit cech. Až se stane Patricijem, bude vás přehlížet jako krajinu. Bude nakonec přehlížet naprosto všechno. Šílený lord Picbudka. Jen další Skřipec Sebevražda, ale v hezčí vestě a s větším počtem podbradků. Trocha politického bratříčkování, trocha špinavostí, dávka přihlouplé nadutosti, další pijavice v řadě pijavic, vedle nichž bude Vetinari působit jako závan čerstvého vzduchu. Nový Patricij bude potřebovat nové přátele, prozíravé lidi, kteří chtějí být součástí nové úžasné budoucnosti. Takové, jaká je dobrá pro obchod. Tajné schůzky, něco diplomacie, něco dáme, něco přijmeme. Slib tady, trocha toho porozumění tam. Tak dochází k revolucím.

Lord Havelock Vetinari 

je pánem dvou spojených měst pyšného Ankhu a kacířského Morporku. Je nejdokonalejším politikem Zeměplochy, protože se mu podařilo zkrotit tohle město špíny a zločinu, a dokonce Ankh-Morporku vtisknul určitý řád. Provedl to tak, že veškerou odpovědnost svedl na cechy, které pak poštval proti sobě a vzniklé napětí způsobilo stabilitu.
Je absolventem Cechu vrahů. Patricij je vyšší, velmi vyzáblý muž, má černé vlasy, pečlivě upravený vous a nosí zásadně černé oblečení. Neholduje ani jídlu ani ženám. Nade vše miluje pořádek. Je svobodný a má psa Hafala.

https://ankh-morpork.estranky.cz/clanky/postavy/vetinari_-lord-havelock.html

(Noční hlídka) Vrah se tiše přesouval ze střech na střechu, dokud mu ruch strážnice nezůstal dost daleko za zády. Pohyboval se jako kočka. Když se hýbal bylo vidět pohyb, když se zastavil, prostě zmizel. Zdálo by se, že používá magii. Tajemná postava lehce seskočila na vedlejší střechu a z ní pak na zem, kde znovu zmizela v příhodném stínu. Ošklivý malý samostříl byl bleskově rozebrán a zasunut do zvláštních kapsiček sametového pouzdra, které bránily cinkotu jednotlivých částí. Měkké kožené střevíce byly vyměněny za těžší boty, které byly ukryty ve stínu, a černá kápě byla shrnuta dozadu. Muž obešel roh a několik minut čekal. Pak se objevil kočár s pochodněmi místo luceren. Kočár na okamžik zpomalil a jeho dveře se zavřely stejně rychle, jako se otevřely. Kočár nabral rychlost a vrah se opřel v sedadle. Uvnitř svítila velmi slabá lampička. Její svit odhalil ženskou postavu, která spočívala v poduškách na protějším sedadle. Žena ve fialovém hedvábí vytáhla fialový kapesníček. Pohladila kočku Míčinku. Byla rezavá a měla výraz překvapující ctihodnosti, i když se v pravidelných intervalech škrabala v místech kolem obojku s diamanty. (teta mladého Havelocka) Vy jste v podobných věcech vždycky tak zatraceně vážný, vůbec se v tom nepodobáte svému otci. Myslete tak trochu mytologicky. Znám cestu dovnitř už léta. Jenže on teď kolem paláce rozestavil půl pluku, čtyři nebo pět hlídek u každých dveří, nepravidelné obchůzky a kontrolní stanoviště. Přes ty neprojdu. Stačí ale, abych se dostal do budovy, a muži uvnitř už nic neznamenají. Havelock svou tetu respektoval. Byl by si jen přál, aby byla trochu soudnější, co se koček týče. Podvědomě cítil, že když se chcete mazlit s kočkou a přitom probírat záležitost vysokých intrik, pak by ta kočka měla mít dlouhou bílou srst. Neměl by to být postarší na ulici sebraný kocour s občasnými projevy nadýmání. Mladík Havelock je opravdu dobrý. Ze stínu v rohu místnosti se vyloupl Havelock Vetinari. Nebyl oblečen do ústřední černé barvy Cechu vrahů, ale měl na sobě volné oblečení, které nemělo vlastně celkem žádnou barvu (různé odstíny šedé). Nevšimly si ho ani sestřičky. Lidé se dívají, ale nevidí. Trik spočívá v tom, pomoci jim, aby opravdu nic neviděli. Mám ale dojem, že Kýla by mě byl viděl. Mladý Vetinari byl tichý hoch a studijní typ. Ale přesto byl trochu divný. Jednou ho pan Rozbušný (vrátný v Cechu vrahů, který ho měl rád) pozoroval ve vstupní hale, kde Vetinari naprosto nehybně stál. Nic víc. Jen stál a nehýbal se. Nepokoušel se nijak ukrýt ani nic jiného. Vrahové se vždycky oblékali do černého. Černá byla in a kromě toho ro bylo v pravidlech. Jenže nosit černou mělo smysl jen o půlnoci a v temném sklepě. Vetinari jinak dával přednost tmavozelené nebo různým odstínům tmavošedé. Při správném zabarvení a správném postavení jste prostě zmizeli. A k tomu vám také dost napomohly lidské oči. Vygumovaly vás ze svého zorného pole, začlenily vás do pozadí. Samozřejmě, že kdyby ho přistihli v takovém oblečení, vyloučili by ho z cechu.

Roberta Gilette 

MADAM, Havelockova TETA 

(Noční hlídka) Madam byla jen o kousíček menší než Elánius. Mohla by být z Genovy, nebo tam rozhodně prožila delší dobu. Bylo to sice slabě, ale přece jen slyšet v jejím přízvuku. Hnědé oči, hnědé vlasy a rudé šaty, které vypadaly draze. Netypicky nalakované nehty. Pokud se snažíte odhadnout mou váhu, pak ode mě žádnou pomoc nečekejte. Výraz, který dává všem okolo najevo, že jeho vlastník přesně ví, co se bude dít, a je tady jen proto, aby se ujistil, že tomu tak bude. Můžete mi říkat madam. Jste skutečně z Genovy? Zjistila jsem, že se většinou vyplácí být z nějakého místa, které není blízko po ruce. Hodně to zjednodušuje život. V Genově jsem strávila dlouhý čas, protože tam mám nějaké obchodní zájmy. Vždycky jsem měla talent na to, objevit v lidech nadání a příslib skvělé budoucnosti. 

Rufus Važuzel (Rufus Drumknott)

je osobní sekretář lorda Vetinariho po smrti Lupina Zavoněla a jeho nejoddanější úředník. Mladík má bledou tvář, umí těsnopis a je na svou práci patřičně pyšný. Poprvé se objeví v knížce Muži ve zbrani. Je běžně vídán při vstupu a odchodu z přítomnosti Patricije s papíry nebo informacemi o aktivitách ostatních obyvatel města nebo obyvatel Zeměplochy. Někdy se zdá, že moc nepřemýšlí o politických důsledcích informací, se kterými pracuje, a že věří jen na vlastní prospěch. 

Lupin Zavoněl (Lupine Wonse)

byl tajemník lorda Vetinariho. Život se s ním v mládí vůbec nemazlil. Byl vychován v té nejhorší, nejšpinavější a nejnebezpečnější části Ankh-Morporku, na Stínově. Zde vyrůstal společně se Samuelem Elániem. Lupin byl tím hubeným, bledým chlapcem, který vždy přijde s dobrým nápadem, ale když není nikdo jiný po ruce, tak si právě na něm každý vybije vztek. Po uplynutí několika let se však karta obrátila a Lupin to dotáhl díky své inteligenci a ctižádosti až do paláce, kde pracoval po boku lorda Vetinariho.

Byl vždy dokonale upravený, s perfektně uhlazenými a naolejovanými vlasy, až vypadaly jako namalované.

Přes všechno, co měl, nebyl Lupin pořád spokojený. Tak ukryl svou tvář pod dlouhou kápi a dal do kupy společenství s názvem Osvícené bratrstvo ebenové noci, s nimž se pokusil svrhnout vládu současného patricije. K tomu jim měla pomoci magická kniha, přivolávající obrovského draka. Z počátku se zdálo vše v pořádku, ale s postupem času začal Lupin nad drakem ztrácet kontrolu. Vše vyústilo spálením celého bratrstva. Drak převzal kontrolu nad celým palácem i nad městem a Lupin nakonec přišel o život.

(V Zeměploše se vyskytuje ještě jeden Lupin, který má rád dceru paní Bochánkové.)

Starý Smrďa Rum (Foul Ole Ron) a Smrad Starého Smrdi Ruma

jsou dvě postavy, které se od nepaměti táhnou ulicemi města Ankh-Morporku. Oba jsou to žebráci a oba velice osobití. Patří k nim mluvící pes Gaspoda, který se sem tam táhne s nimi, ale to je natolik vlastní osobnost, nakolik je to jen u psa možné. Starý Smrďa Rum se poctivě protlouká ulicemi a často podává hlášení o pouličním životě ve městě i samotnému Patricijovi nebo podává zprávy veliteli hlídky Samuelu Elániovi. 

Starý Smrďa Rum je člen skupiny pouličních pobudů nazývaných Pokrytecká parta. Jako jeden z mála má výjimku, díky níž nemusí být součástí Cechu žebráků.

Smrďa Rum je typický svými nesmysly a kletbami, které si mumlá pod svou neoholenou bradou, a které ve většině případů nedávají žádný smysl. To je také jeho největší triumf při vykonávání své "práce". K tomu ještě přidejte ten nejhorší zápach, jaký si jen dokážete představit a je nulová šance, že by Smrďa při žebrání neuspěl. Jelikož není příliš obratný ve věci myšlení a mluvení, ujal se geniálního oříška, obdařeného schopností mluvit, Gaspody, jenž je jeho "mozkem".

Tak jako většina žebráků i tento nemá jediný kus oblečení, na kterém by se nenašla nějaká díra či skvrna. Chodí neoholený, neumytý a jeho Smrad je tak silný, že si vypěstoval vlastní osobnost, jenž se dokáže pohybovat i bez přítomnosti svého majitele.

Nejpoužívanější kletba Starého Smrdi Ruma zní: „Vyprdnoutsenaně, vyprdnoutsenato, vyprdnoutsenavšechno, tisíciletej brouk, kreveta a záprtek! Prdlajs, prdlajs, já jsem jim to říkal, vyprdnoutsenato! “

https://ankh-morpork.estranky.cz/clanky/postavy/stary-smrda-rum.html

https://ankh-morpork.estranky.cz/clanky/postavy/wa-_mrzak-wa_.html