Umělci a vědci na Zeměploše
Vidojje Grassel (Methodia Rascal)
Sibyla vytáhla na světlo dlouhou papírovou roli. Dopravili těžký válec do jídelny, zvedli ho na stůl a s tichým praskotem starého papíru rozvinuli. Grasselovy poznámky - to bylo smutné čtení. A také těžké, protože část z nich byla napůl vybledlá, a navíc malířův rukopis vypadal jako stopy pavouka poskakujícího během zemětřesení na trampolíně. Ten člověk byl očividně bláznivý jako žába v sušárně. Psal si poznámky, které chtěl utajit před kuřetem, a někdy přestal uprostřed věty, to když měl dojem, že ho kuře pozoruje. Musel na něj být velmi žalostný pohled, dokud ovšem nevzal do ruky štětec, protože pak dokázal tvořit velmi cílevědomě. Jediný obrovský obdélník pomalovaného plátna. Vidojje Grassel se narodil, namaloval proslulý obraz, propadl dojmu, že je kuře a umřel. Sibyla udělala kopii Grasselova obrazu. Celý obraz v poměru jedna ku pěti. Obraz visel v Královském uměleckém muzeu. O celé události se Sibyla dočetla knize Koumský kodex. Sibyla si jeden výtisk zakoupila, stejně jako většina čtoucích obyvatel města A-M. Kladla si otázku jak je možné, že nějaký mladý lidský umělec pře nějakými sto lety znal tajemství bitvy vybojované tisíc let předtím? - v knize se píše, že ten malíř našel na bojišti něco, ale to bylo proklaté a pak začal slýchat hlasy, které ho přesvědčily, že je kuře.
R. 1802 Vidojje Grassel upustil lehkou věc do nejhlubší studny, kterou znal. Tam dole už ji nikdo nikdy neuslyší. Domů ho pronásledovalo kuře. Udusil se. Ústa měl plná peří. A poslední tahy štětcem na plátně ještě nezaschly.
Pan von Krajkowitz: No, žádné velké umění to nebylo. Ten člověk byl naprosto šílený, ale ten obraz tak nějak dokázal k návštěvníkovi promluvit.
Říkalo se, že v Koumském údolí je ukrytý poklad a na tom obrazu je klíč k tomu, kde.
Erik Drzskoll
cestopisec (Buch) kniha (velký ohmataný svazek) s názvem Procházky Koumským údolím od Erika Drzskolla
muž, který snad prošel všechny cesty větší než ovčí stezka a to odsud až k horám Beraní hlavy. Erik chodil všude s mapou uloženou v nepromokavém pouzdře, jež měl zavěšeno na koženém řemínku na krku. Nakreslil mapu, jedinou skutečnou mapu Koumského údolí, kterou Elánius viděl. Erik zdaleka nebyl špatný kreslíř.
Zatracený hlupec Johnson (Bloody Stupid Johnson)
občanským jménem Bergholt Stuttley Johnson
je fiktivní zahradní architekt, vynálezce, kuchař (a vlastně zasahoval prakticky do všech řemesel) ze série Úžasná Zeměplocha od Terryho Pratchetta. V knihách se přímo nevyskytuje, je pouze zmiňován jako postava dávno mrtvá. Je proslulý svojí neschopností (nejde o neschopnost v pravém slova smyslu, Johnson byl vlastně „obráceným géniem“, určitým protipólem Leonarda da Quirm), zejména tím, že při navrhování svých staveb ignoroval základní zákonitosti matematiky (například některé jeho stavby jsou jen několik centimetrů velké, naproti tomu v jím navrhovaném čajovém servisu bydlí několik rodin). Muž, který v jednom křehkém těle ukrýval takovou dávku nadšení, sebeklamu a kreativního nedostatku talentu, že se stal v mnoha směrech jedním z největších hrdinů architektury.
Výskyt: Muži ve zbrani, Zajímavé časy, Maškaráda, Hrrr na ně!, Carpe Jugulum, Poslední hrdina, Noční hlídka, Zaslaná pošta, Buch!, Kuchařka Stařenky Oggové
Díla:
Šarlatánův půlměsíc
jeden z největších architektonických polodrahokamů města A-M. Bylo vždycky velmi obtížné najít někoho, kdo by tam byl ochoten žít, bez ohledu na vzrušující atmosféru celého toho místa. Nájemníci tam málokdy vydrželi déle než několik měsíců a pak se, obvykle spěšně, odstěhovali. Někdy dokonce tak spěšně, že tam nechali celý svůj majetek. Nachází se hned u Třídy zeleně, což byla všeobecně čtvrť s nejvyšším nájemným. A bylo by ještě vyšší, kdyby nebylo bývalo bylo existence samotného Šarlatánova půlměsíce, který, navzdory neúnavným a neutuchajícím snahám ankh-morporského Sdružení pro zachování a údržbu historických budov, stále ještě nebyl stržen.
Šarlatánův půlměsíc byl výsledkem jeho neobyčejně originálního přístupu ke geometrii. Zvenčí to byl obyčejný terasovitý pozemek a v jeho vzdálenější části stála půlkruhová budova v dobovém stylu, postavená z medově zabarveného kamene, kde byl uvnitř tu a tam nějaký ten pilíř či cherubín, kde se mimo jiné hlavní dveře č. 1 otvíraly do zadní ložnice č. 15, okno č. 3 v přízemí odhalovalo pohled do kraje odpovídající pohledu z okna č. 9 ve druhém patře a kouř z krbu č. 2 v pravém křídle unikal komínem č. 19 v křídle levém.
Sikulin Dělanovějský
skladatel, óda na uberwaldskou zimu
Leonardo da Quirm
Leonardo je největší vynálezce na Zeměploše. Je to šílený génius, kterému šplouchá na maják.