Fantasy a sci-fi

Lid Zeměplochy (Rasy, Národy, ...)

Zeměplocha je osídlena mnoha klasickými fantasy mytologickými rasami a také lidmi. Zatímco lidé jsou obvykle hlavními obyvateli velkých měst, existuje mnoho dalších ras, které opustily svou tradiční doménu a integrovaly se s jinými, někdy nepřátelskými druhy. Terry Pratchett má pro některé z těchto ras odlišné vlastnosti ve srovnání s jinými známými autory (Tolkien).

Lidé
jsou jednou z nejrozšířenějších ras na Zeměploše. Jsou prostě všude. Od Vyvažovacího kontinentu až po království Krull, od vyschlých pouští Velkého Neffu až po hory Beraní hlavy, od Brmbrmduc až po Jakazačistán. Dokonce i na tak záhadném a nehostiném kontinentu jakým je XXXX, kde každý živočišný pokud není jedovatý, tak je jedovatý smrtelně, i tam najdete lidi.
Největší koncentrace lidí je samozřejmě ve městě Ankh-Morporku, kde najdete i jistého desátníka Nóblhocha, o jehož příslušnosti k lidské rase se vedou rozsáhlé spory.

Mágové

jsou hlavní postavy v knihách Zeměplochy. Jejich název je prý odvozen od archaického slova „Wys-ars“, což znamená ten, kdo je velmi moudrý. Mrakoplaš jednou řekl, že množné číslo čaroděje bylo kdysi válka.

Je známo, že magie se vyučuje na Neviditelné Univerzitě v Ankh-Morporku. 

Ve skutečnosti starší mágové vůbec nechápou, jak magie vlastně funguje, místo toho se spoléhají na staletou tradici. Mladší nadšeně experimentují, posouvají hranice poznání a objevují nové objevy o povaze vesmíru. Ani oni nechápou, jak magie vlastně funguje, ale mají mnohem vzrušující slova, aby vysvětlili, proč ne. Ty často vyvolávají obrazy částicové fyziky.

Většina mágů ukládá magii do hole. Nejsložitější částí většiny kouzel nejsou efekty, ale překážky, které mají zajistit, aby čaroděj přežil. S magií zacházejí praktici na Zeměploše podobným způsobem, jakým se zachází s jadernými zbraněmi ve skutečném světě: lidem neuškodí, když vědí, že je máte, ale každý bude mít potíže, pokud je použije.

Osmý syn osmého syna je automaticky mág. Když se čaroděj blíží smrti, formálně předá svou hůl právě narozenému mágovi.

Mágové jsou také zařazeni do úrovní, které kdysi odpovídaly skutečné magické zdatnosti, ale nyní spíše vypovídají o politické moci. 

Vůdcem všech mágů je arcikancléř NU, první mezi rovnými (rovný jsou ostatní osmiúrovňoví mágové). 

Lidé bez magických schopností jsou "úroveň nula". Mnoho učitelů v době, kdy byl Mrakoplaš studentem, zastávalo názor, že má úroveň, která je možná v mínusových číslech, a že celkový magický potenciál lidstva se po jeho smrti skutečně zvýší.

"Základní jednotkou magie je řád, katedra nebo, pochopitelně univerzita... Pro většinu mágů Neviditelné univerzity byl prvním denním jídlem oběd. Ve většině případů si na snídani nepotrpěli. Jediní dva, kteří věděli, jak vypadá slunce zepředu, byli arcikancléř a knihovník." (DaP)

Čarodějky

V knihách Zeměplochy se magie čarodějnic velmi liší od kouzelnické magie vyučované na Neviditelné Univerzitě a spočívá převážně v nalezení správné cesty, díky které všechno ostatní funguje. Čarodějky zřídkakdy dělají nějaká kouzla, ve skutečnosti se více spoléhají na zdravý rozum, tvrdou práci a praktickou psychologii, známou jako hlavologie. Čarodějnický způsob magického zapálení polena spočívá v tom, že se na dřevo zírá, dokud neshoří. Díky tomu je jejich magie méně energeticky náročná, což znamená, že čarodějka dokáže víc než technicky stejně výkonný mág. 

Na rozdíl od magie mágů, která se vyučuje hromadně, se magie čarodějek učí individuálně. Čarodějky své dcery neučí, protože mají pocit, že by to způsobilo jakési magické příbuzenské křížení.

Vúdú je považováno za aspekt čarodějnické magie v kombinaci s druhem náboženství typu „udělej si sám“, spoléhající se silně na sílu víry. Nejmocnější vúdú-ženy Zeměplochy mohou záměrně vytvářet středně silné bohy pro konkrétní účel.

Obecně řečeno, čarodějky jsou ženy a mágové jsou muži. 

Role čarodějek byla definována jako „snižování životních hrbolů a nerovností“ a „pomáhání lidem, když je jejich život na hraně“, a berou tuto povinnost vážně. Nikdy také nic nepožadují na oplátku. Samozřejmě existují způsoby, jak za to nic nežádat. Stařenka Oggová například trvá na tom, že součástí její práce je vzít si první půllitr z každého vaření a první koláč z každého pečení, aby zabránila okultním silám použít je proti lidem. Ona i Bábi Zlopočasná mají tendenci při každé možné příležitosti zdůrazňovat, že se považuje za štěstí mít čarodějku ve svém domě a že by bylo obzvlášť šťastné, kdyby byla čarodějka dobře zajištěna.

Zatímco skutečná magie se nikdy nepoužívá, pokud to není nutné, v knihách bylo mnoho případů, kdy čarodějka použila nějaké kouzlo:

"Zapůjčení" mysli zvířete ( Čaroprávnost) - Bábi Zlopočasná, Eskarina 
Astrální projekce (Čaroprávnost, Soudné sestry) - Bábi Zlopočasná, Eskarina 
Změna tvaru ( Čaroprávnost) - Bábi Zlopočasná
Odklánění ohně ( Čaroprávnost) - Bábi Zlopočasná
Vyvolání démona ( Soudné sestry) - Stařenka Oggová, Bábi Zlopočasná a Magráta Česneková
Vrhací oktarínový blesk (Soudné sestry) - Bábi Zlopočasná
Proměna dřevěných dveří ve strom (Soudné sestry) - Magráta Česneková
Přesunutí království o 15 let do budoucnosti ( Soudné sestry) - Bábi Zlopočasná
Odhalení pravdy ( Soudné sestry ) - Bábi Zlopočasná
Vrhací kapky a ohnivé koule (Čarodějky na cestách) - Lilly Zlopočasná
Čtení budoucnosti (Čarodějky na cestách) - paní Gogolová
Vytvoření zombie z mrtvých ( Čarodějky na cestách) - paní Gogolová
Proměna bytostí v jiné bytosti ( Čaroprávnost, Čarodějky na cestách) - Bábi Zlopočasná, Eskarina, Stařenka Oggová a Magráta Česneková

"Základní jednotkou čarodějnictví je samozřejmě čarodějka, ale základní nehnutelnou jednotkou, jak už bylo několikrát řečeno, je chalupa. Domek nebo chalupa čarodějnice je zcela výjimečná architektonická záležitost. Ona není postavena, jako spíš složena v průběhu oprav a nutných přístaveb...Krbový komín se kroutí jako vývrtka. Na střeše jsou došky tak staré, že v nich rostou malé, ale jinak zcela zdravé stromy. Podlahy jsou pokroucené a v noci samy od sebe skřípou... Čarodějky přicházely a odcházely, ale jejich domky byly věčné...Čarodějky všeobecně sloužily nejen jako porodní báby, ale i jako ošetřovatelky umírajících a ohledávačky mrtvých.... Každá čarodějka během života vycvičí jednu nebo dvě mladé čarodějky. Když se pak její domek po nějakém čase díky přirozenému procesu uvolní, je zcela normální, že se do něj nastěhuje jedna z jejích žákyň..." (DaP)

Čarodějky (Zimoděj) chodí obvykle oblečeny v černém, ale jediný důvod, proč čarodějky nosí černou, spočíval v tom, že nosily černou vždycky. Na špičatém klobouku nebylo vůbec nic kouzelného až na to, že sděloval okolním lidem, že osoba pod ním je čarodějkou.

Lidé čarodějky (Obléknu si půlnoc) potřebují. Potřebují nějaké nezávislé lidi, kteří chápou rozdíl mezi dobrem a zlem a poznají, kdy dobré je špatné a špatné je dobré. Svět potřebuje lidi, kteří se umí vyrovnat s malými nepravidelnostmi a drobnými obtížemi.

Trpaslíci

jsou jednou z mnoha ras a na Zeměploše jsou velmi rozšíření. Jsou podobní trpaslíkům ze Středozemě spisovatele fantasy Tolkiena. Jsou malí, podsadití, vousatí kovodělníci, obvykle je vidět, jak nosí řetězovou zbroj a ohánějí se sekerami. Mají však mnoho jedinečných vlastností. Nejvíce trpaslíků najdeme v horách okolo Středu, kde po tisíciletí vykonávají svoji nejoblíbenější činnost - dolování zlata, drahých kamenů, kovů, uhlí a tuku, ale s postupem doby se adaptují i na život ve městě, kde je jim výhodou jejich veliká manuální zručnost.
I když nejsou fyzicky příliš vysocí, tak mají nesmírnou sílu a nečekanou obratnost. Při neopatrné narážce na jejich vzrůst (třeba když si omylem v trpasličí hospodě objednáte "malé pívo") se dokáží v mžiku rozzuřit a už se nikdy nedozvíte, jak se zničehonic v rukou trpaslíka objevila obrovská dvoubřitá sekera. Pravda, někdy vám hned neuseknou hlavu, ale nohy v kolenou, aby jste pocítili jaké je to být "malý".
U trpaslíků nosí vousy i ženy, takže se jen těžko rozezná jejich pohlaví. A co více, nepoznají to ani oni, takže fáze namlouvání je u nich velmi složitým rituálem.
Nejoblíbenějším trpasličím jídlem jsou krysy na špejli a Trpasličí chleba, nejoblíbenější písní je pak jejich hymna Zlato, zlato, zlato...
Trpaslíci pocházejí většinou z Überwaldu, ale mnozí se přestěhovali (Ankh-Morpork je nyní největší trpasličí kolonie mimo Überwald). Velmi netradičním trpaslíkem je pak Casanovlez, holobradý "druhý největší milovník Zeměplochy".
Odvěkými nepřáteli trpaslíků jsou Trollové.

"...a co se týče trpaslíků, jsou to hrabiví a mazaní ďáblíci... ale celkově jsou úplně stejní jako trollové..." (DaP)

Trpaslíci byli vždycky občané dbalí zákona. Většina trpaslíků jsou od Ploskolebčí hory, z Chalamadosu a Überwaldu. Ta místa mají své povrchové zákony a zákony hlubinné.

Trpaslíci vyvinuli tiskařský lis.

Trpaslíci v A-M (Buch) provádí důlní práce, dělají vrty, sondy, kopou, aby získali prostor. Ulice U melasového dolu byla přesně ta lokalita, kde se trpaslíci usazovali a tvořili kolonie - na okraji méně příjemných částí města A-M, ale ne v jejich středu. Nebylo tak těžké zjistit místa, kde trpaslíci žili. Dvoupatrové domy doplněné skládačkou dalších oken, takže při stejné výšce změnily v třípatrové.

Trpaslíci také kopali do země. To byla trpasličí věc. Tady nahoře, vysoko nad řekou, se mohli pravděpodobně dostat až pod původní sklepy, aniž se při tom ocitli po krk ve vodě.

Standardní městský model trpaslíka: znamenalo helmici, kroužkovou zbroj kombinovanou s kůží a bojovou sekeru kombinovanou s hornickým nosákem (starý hornický nástroj - ke skopávání nepříliš pevných hornin, měl ocelovou špičku)

Trollové

jsou na Zeměploše v podstatě živé, pohyblivé skály. Trollové vyrostli, aby překonali tyto začarované stereotypy z dávných dob a žili velmi prosperující životy v hustě obydlených městech s relativně malým zabíjením a zastávali tak různorodá zaměstnání, jako jsou policisté a promotéři koncertů. Nejprve byli trollové obecně považováni za hloupé a podřadné, ale jejich zjevná inteligence se poměrně rychle zvýšila (Buch!). Rasa Trollů se vyvinula v širokém pásu hor okolo Středu, v krajinách tvrdých a nehostinných, s častým mrazivým počasím. Trollové nejsou z masa a z kostí, ale z kamene - nejčastěji z druhu křemence - zuby pak mají z diamantů. Oproti pověrám lidi nežerou, jen je pokoušou a měkké tkáně vždycky vyplivnou. Trollí potravou jsou totiž kameny a Trola si získáte pozváním na kvalitní živec a doušek vřelé lávy.
Říká se o nich že jsou hloupí, ale takoví jsou pouze v nížinách, kde se jim příliš přehřívá jejich křemíkový mozek. Ve svých domovských horách jsou to naopak velmi inteligentní stvoření, která však žijí převážně v noci - přes den spí a snadno si je můžete splést s velkým balvanem.
Trollové jsou obrovští a mají neuvěřitelnou sílu, ve městech je proto najdete všude tam, kde se toho dá využít - jako pomocní dělníci či vyhazovači. Jen někteří z nich, jako třeba trollí podnikatel Křída, desátník Městské hlídky Navážka, hudebník Perm M. Skalice či filmoví herci Rambonit a Morry to někam dotáhli.
Pokud chcete trolla uctivě pozdravit, tak mu v žádném případě nepodávejte ruku (je to velmi neslušné), ale naopak, praštěte ho co největším kyjem přes hlavu.
Úhlavními nepřáteli trolů jsou trpaslíci, se kterými vedli v průběhu staletí již několik válek.

"Lidé říkají: Těm trollům se nedá věřit, trollové jsou sice v pořádku, dokud je máte na očích, a někteří jsou svým způsobem docela slušní, ale jsou zbabělí a hloupí..." (DaP)

V knize Buch se dozvíme, jak se trollové zrodili. Kostka začala mluvit. Stará slova se rozvinovala jako přeschlý pergamen. 1 - napsal sám sebe 2 - napsal Zákony 3 - napsal Svět 4 - napsal jeskyni 5 - napsal geodu, kamenné vejce. A v šeru jeskynního ústí geoda zahnízdila a zrodili se Bratři. První bratr se vydal za světlem a zastavil se pod otevřenou oblohou. Pak se Tak zadíval na kámen a ten se pokusil ožít. Tak z něj vytvořil prvního trolla a obšťastnil  jej přirozeným životem.

Yettiové

jsou zvláštní odrůdou trollů, specifickou díky své bohaté kožešinové srsti. Žijí pouze v trvale zasněžených horách, kde většinu času tráví v jakési polohibernaci, zahrabaní do sněhu či maskující se jako kameny. Ve skutečnosti jsou ale mimořádně rychlí a mrštní, zeména na sněhu.
Dokáží ovládat svůj osobní čas natolik, že když je zabijete, tak se v čase vrátí do doby kdy ještě byli živí. Proto jsou prakticky nesmrtelní. Lidé je považují za vražedná monstra a snaží se je vyhubit, jenže oni takoví zdaleka nejsou a lidem se vyhýbají.

Golemové

jsou silně založeny na židovské mytologii nalezené v raných příbězích v Talmudu. Byli formou hliněného robota, údajně probuzeného slovy kněze, aby splnili přání lidí. Jsou to služebníci rabínů, např. slavný pražský Golem, kterého vytvořil rabi Löw.  Pratchettovy golemy, zejména ty, které se nacházejí v podzemí se svými koňmi (Nadělat prachy) je Terakotová armáda, která se skládala z tisíců neuvěřitelně dobře zpracovaných vojáků, koní a vozů vyrobených z terakoty (druh hlíny). Byly součástí pohřebních opatření pro čínského císaře Qin Shi Huang, který založil první dynastii sjednocené Číny. Třetím tématem ve světě golemů Zeměplochy je jejich podobnost s otroky v kolonialistických dobách a emancipace těchto otroků.

Pratchettovi golemové také zdůrazňují podobnost mezi golemy a roboty, zejména asimovskými roboty, kteří jsou omezeni třemi zákony robotiky. Šém pohání golema a také jej programuje. Tři zákony jsou považovány za základní pro konstrukci robota a nelze je změnit, na rozdíl od golema (Šém má jeho chování plně pod kontrolou).

Stejně jako Hex, ani Golemové nežijí, ale do určité míry se chovají, jako by žili. Vidí sami sebe jako majetek, a přestože touží po svobodě, rozhodli se, že tuto svobodu mohou získat pouze koupí sebe sama. První volný golem, Dorfl, měli v plánu koupit další golemy.

Nájemní službu provozuje slečna Adoráta Krasomila Srdénková v malé kanceláři ve městě Ankh-Morporku, kde velmi chrání blaho golemů. Je zřejmé, že jsou najímáni pro vládní účely: Pan Pumpa je najat Patricijovým úřadem a naprogramován, aby působil jako probační úředník Vlahoše von Rosreta.

Golemové jsou zjevně nuceni přestat pracovat jeden den (osmidenní týden) jako „svatý den“, který začíná západem slunce. Některé uvedené důvody zahrnují zajištění toho, aby jejich slova stále fungovala a že prostě jinak přestanou fungovat. Golemové jsou však schopni toto pravidlo porušit. 
Vytváření nových golemů je nezákonné kvůli etickým otázkám, které vyvolává. Mnohé však stále existují a jejich zničení je také eticky složité. Původně golemové nebyli schopni mluvit a místo toho s sebou nosili břidlici a křídu, pomocí které zapisovali, co chtěli říct. Golemové mají také svůj vlastní jazyk, o kterém se říká, že jím mluví andělé.

Skřítkové

jsou nejmenší humanoidní druhy na Zeměploše (od 10 cm do 61 cm). 

Skřítkové a Nac Mac Feeglové sdílejí mnoho stejných vlastností, jako je nesmírná síla, bojovná osobnost a používání ochočených ptáků jako hlídačů. Dosud však žádný skřítek neprokázal pohádkové schopnosti Nac Mac Feeglů, jako je schopnost přecházet do snů a paralelních dimenzí, nebo jejich sociální strukturu podobnou včelám.

Mrakoplaš a Dvoukvítek se setkají s trpaslíkem (Lehké fantastično). Dvoukvítek je zklamaný, věří, že by měl být oblečený v pestrobarevných šatech a "tak nějak... veselý". Mrakoplaš vysvětluje: "Je vysoký 10 cm a žije v houbě, samozřejmě je to zatracený trpaslík."

Skřítkové (nebo skřeti) si dokážou dobře vydělat jako lapači krys, protože kromě toho, že dokážou zahnat krysy do prostor, kam to lidé nedokážou, dokážou z krysy vyrobit několik dobrých jídel a vlastně i teplé oblečení. Skřítkové také bývají překvapivě silní na svou výšku, popisovanou jako „síla muže stlačeného do těla 10 cm vysokého“.

Nac Mac Fíglové alias špirkové, ale sami si říkají "Svobodnej národ"

jsou druh malých lidiček či skřítků obývajících Hory Beranní hlavy a jejich předhůří. Jsou asi patnáct centimetrů vysocí, rudovlasí a většinu kůže jim pokrývá modré tetování. Nosí na sobě kostkované kilty, každý má velký meč a někteří i helmu z lebky krysy či jiného malého hlodavce. Přes svůj vzrůst mají neuvěřitelnou sílu, jeden dokáže unést i člověka.
Žijí v rodových klanech vedených keidou - vůdkyní a matkou rodu. Jediným legitimním nabytím něčeho je u nich krádež. V loupení se proto přímo vyžívají, stejně tak jako v nejtvrdším alkoholu. Jsou neuvěřitelně dobrými bojovníky, úderem svého čela klidně omráčí i koně. Mají strach jen z jediné věci - z právníků.

Nemrtví

jsou vnímáni méně jako monstra a více jako postavy s neobvyklými kulturními zvláštnostmi. Dokonce mají svůj vlastní bar v Ankh-Morporku, kam chodí Angua i Zuzana.

Termín „nemrtví“ se na Zeměploše používá k označení mnoha ras, které se zdají být spíše samostatnými druhy, jako jsou vlkodlaci, banshee a bubáci. Zombie jsou jedinou rasou, která patří výhradně do kategorie „nemrtví“. Upíři jsou hraniční v tom, že někteří bývali lidmi, zatímco většina se zdá, že se už jako upíři narodila.

Téměř všichni nemrtví mohou být zabiti ohněm nebo jinými tradičními prostředky. 

Upíři

jsou od přírody zlá a podlá rasa. S jejich stravovacími návyky, které je nutí pít lidskou krev to ani jinak není možné. Jsou natolik otravní a vlezlí, že vám doslova a do písmene jdou po krku. Na Zeměploše žijí převážně v oblasti Überwaldu, kde je bezpečnější se z velké dálky vyhnout jejich hradům.
Samozřejmě je odpuzuje česnek, nesnáší denní světlo a svaté symboly, zabít je lze přiostřeným dubovým kolíkem zaraženým přímo do srdce, ale vždy je tu ještě velké riziko reinkarnace, ke které jim stačí pouhá kapka lidské krve.
Poznáte je podle obvzláště dlouhých a ostrých špičáků, mrtvolně bledé pokožky, a také podle toho, že jejich odraz není vidět v zrcadle.

Legie Černé stuhy (Black Ribboners)

Überwaldská legie zdrženlivých, vytvořená upíry, kteří nosí černou stuhu na důkaz toho, že se zřekli pití krve.

Vlkodlaci

jsou lidé, kteří víceméně nedobrovolně mění svoji podobu ve vlky (pod vlivem měsíce promění ve vlky nebo vlkodlaky). Pocházejí převážně z Überwaldu, kde dodnes žije několik velkých vlkodlačích klanů. Většina z nich není lidem nebezpečná, protože v lidské podobě se chovají jako lidé a ve vlčí jako vlci, ale najdou se mezi nimi i velmi nebezpeční jedinci s maniakálními sklony, díky nimž získala rasa vlkodlaků svoji velmi špatnou pověst. Vlkodlaci sice prakticky patří mezi nemrtvé, ale lze je zabít stříbrnou kulkou nebo ohněm.

S končícím stoletím Ovocného netopýra se však i oni začínají začleňovat do civilizace, příkladem je Angua von Überwald, která dokonce vstoupila do řad ankh-morporské Hlídky.
Opačným a velmi ojedinělým extrémem vlkodlaka je lidodlak Lupine, který je vlkem jenž se v čase úplňku mění v člověka.

Zombie 

jsou vyhlášenými plastickými chirurgy, s jehlou a nití to umí báječně. Mezi nejznámější zeměplošské zombie patří Reginald Půlbotka, představitel Klubu nového začátku a později člen Ankh-Morporské hlídky, a pan Kosopád, předseda Cechu právníků a notářů.

Bubák (bogeyman)

většinou se schovává pod vaší postelí nebo ve skříni.

Igorové
žijí v horách Beraní hlavy a zejména pak v Überwaldu. Odjakživa to byli osobní sluhové všemožných šílených vědců, potrhlých a výstředních šlechticů, žijících v polorozpadlých strašidelných hradech vysoko v horách. Typickým znakem pro Igory je jejich oddanost pánovi, fyzicky pak shrbenost, napadání na jednu nohu a nosová výslovnost řeči. Všichni do jednoho se jmenují Igor.
Jsou to vynikající chirurgové. Implementují si totiž ty nejlepší orgány ze zemřelých lidí, takže pokud některý tvrdí, že má ruce po dědečkovi, tak je opravdu po něm má.

Elfové

jsou založeni spíše na ohavnějším druhu pohádkového lidu v britském a evropském folklóru než na elfech, jak je vykresluje většina moderních post-Tolkienovských fantasy fikcí .

Nejsou původní na Zeměploše, ale pocházejí z " vesmírných parazitů ". Jedna z věcí, kterou loví, jsou lidé. Elfové nemají představivost ani skutečné emoce, a proto je takové věci fascinují. Protože neumí tvořit, kradou hudebníky a umělce. Protože nemohou mít děti (ačkoli jsou schopny se rozmnožovat s lidmi, výsledkem jsou potomci s povrchně elfími vlastnostmi - hubená, špičaté uši, sklon se chichotat a snadno se spálit na slunci), tak je kradou. Protože nemají empatii, užívají si utrpení druhých. I když se elf ze svých vlastních důvodů snaží být milý, nedostatek empatie znamená, že je na něm vždy něco divného.

Většinou jim to projde díky iluzi jejich kouzla. Elfí píseň je lidmi vnímána jako krásná a je vysoce hypnotická . Elfové jsou obecně považováni za přirozeně krásné a stylové, ale to je jen další aspekt jejich kouzla.

Zdá se, že kouzlo na trolly a trpaslíky tolik nepůsobí, částečně proto, že jim chybí romantická představivost, aby ho nechali působit, a částečně kvůli jejich spojení se železem. Elfy lze považovat za přímý opak ostatních padouchů, auditorů reality, protože oba mají úmysly nepřátelské životu, elfové vedou chaotické existence nespoutané zákony, pravidly a omezeními, na rozdíl od totálně řízených auditorů. Zdá se, že elfové ve skutečnosti ani nemají pojem o zákonech a pravidlech.

Elfové mají modrozelenou krev na bázi mědi a jsou extrémně zranitelní vůči železu. Je to částečně proto, že neexistuje žádný způsob, jak očarovat železo, a částečně proto, že mají schopnost detekovat magnetická pole. Přítomnost železa to naruší a uvrhne je do paniky. Hlavní brána do světa elfů v Lancre je obklopena několika velkými balvany přirozeně zmagnetizovaného meteorického železa.

Elfům vládne král a královna. Královna je nejviditelnější vládkyně, která organizuje nájezdy a udržuje absolutní kontrolu nad svým královstvím. Král má tendenci se do toho nezapojovat, pokud se tomu může vyhnout. Král a královna možná kdysi vládli společně, ale bylo naznačeno, že došlo k prudkému rozkolu (Sen noci svatojánské) .

"Mluvilo se o nich jako o Zářících, o Kouzelném národu, o Dámách a Pánech... A pak jste si odplivli a sáhli jste si na kus železa. Časem se však zapomnělo na to, proč se jim říkalo oněmi jmény, a lidé si pamatovali jen to, že byli krásní." (DaP)

Draci
také na Zeměploše se říká, že už žádní draci nejsou... Ale to je mýlka. Za prvé tu máme bahení dráčky, vysoce explozivní domácí zvířátka, která jsou chována movitou šlechtou pro okrasu. Patrně nejlepší chov má lady Sibyla Berankinová ve městě Ankh-Morporku.
Pak tu máme také obrovské poloprůhledné draky, žijí prapodivné v hoře Wyrm a telepaticky je ovládají jejich drakojezdci.
A nakonec ve městě Ankh-Morpork měli i opravdového draka-spalovače, který nebezpečně ohrožoval obyvatele města, ale s tím si nakonec poradila Noční hlídka pod velením kapitána Sama Elánia.

Bardové

(Zimoděj) Na čerstvě navršenou zem hrobu vyšplhal bard Bohouš Velebrada. Pak se chopil svých myšdud a začal hrát. Lidé myšdudy skoro neslyší, protože jejich tóny jsou příliš vysoké, ale Tonička je slyšela v duchu. Bard dokázal do své hudby vložit mnoho věcí a ona teď cítila západy slunce, podzimy, mlhu v kopcích a vůni růží, které byly tak tmavé, že vypadaly skoro černé...